Hrad Pecka se stal svědkem příběhu, který by mohl být scénářem filmové pohádky „S kapkou motorového oleje, pískem Dakaru a vůní benzínu.“ Druhého ledna 2026, přesně rok poté, co se rally jezdcům Ollie Roučkové a Ondřeji Martincovi narodil syn, se tito dva dobrodruzi rozhodli uzavřít životní etapu dalším silným gestem. Místo startu na Dakaru si zvolili svatbu na romantickém hradě Pecka.
Šaty, ve kterých Ollie vynikla ve svůj svatební den, nebyly jen obyčejným modelem z ateliéru – nesly v sobě kus její duše. Sama je navrhla, s lehkostí je nejprve přenesla na papír a poté jim společně s blízkými kamarádkami, zkušenými švadlenami, vdechla život. Zatímco jejich ruce trpělivě šily, Ollie do šatů vplétala svou fantazii, nápady a drobné kudrlinky, které udělaly model jedinečným. Málokdo tuší, že navrhování oblečení patří mezi její velké vášně – je to svět, kde může naplno projevit cit pro detail, tvar i emoce. Každá její kolekce vzniká v úzké spolupráci s celým týmem, s respektem k pohybu, energii a přirozeným křivkám těla. I svatební šaty tak nebyly jen oděvem, ale osobním vyznáním, radostí ze sdílené tvorby a oslavou ženskosti.
A nebylo to ledajaké „ano“. Když hodiny odbily 13:00, zasněženým nádvořím se rozlehl zvuk motoru – burácení třílitrové Toyoty Land Cruiser 90, ikonického stroje, který je pro tým Czech Samurais symbolem odvahy, dobrodružství a nekonečných cest. Dvojice, kterou spojil adrenalin, prach z pouště i nekonečné kilometry tratí, tentokrát dojela do cíle, který měl zcela jiný charakter – cíle srdce.
Nádvoří hradu Pecka se proměnilo v romantické zimní království. Sníh tiše padal, z výfuku stoupala pára a v napjatém tichu bylo cítit něco výjimečného. U oltáře čekala matrikářka, aby stvrdila jejich slib. Slib, který tentokrát nebyl žádným měřeným závodním časem, ale jen dvěma pulzy bijícími ve stejném rytmu.
Novomanžely přivedli k „pomyslnému“ oltáři za zvuku hudby svědci Hanka Vaňkátová a Luděk Verner. Patronem svatby byla TV Nova, která netradiční obřad s příjemným proslovem oddávajícího zachytila pro své předdakarské zpravodajství.
A pak přišel ten kýžený okamžik. Prstýnky měl přivézt rodičům roční syn Ondřej, ve svém prvním malém autíčku, které mu přinesl Ježíšek. Ale celý obřad dokonale unavený prospal. Přesně před rokem ho Ollie přivedla na svět v pražské Vinohradské nemocnici právě ve chvíli, kdy Ondřej projížděl startovní rampou Dakaru.
Poté, co si s Ondřejem vyměnili prstýnky, Ollie pronesla: „Vloni jsme dostali ten největší dar života – našeho syna. A dnes jsme si slíbili, že spolu pojedeme dál, ať už bude cesta jakkoliv složitá.“
Pro tým Czech Samurais byl tento den nejen oslavou lásky, ale i připomenutím, že opravdoví bojovníci nejezdí jen pro trofeje. Jezdí pro sny, pro rodinu a pro chvíle, které mají cenu zlata – nebo v tomto případě cenu dakarského písku proměněného ve sníh.
„Jsem ráda, že se z hradu Pecka ten den neozývalo jen burácení motorů, ale i smích, hudba a něha. A v srdci českého motorsportu vznikla legenda o svatbě, která měla místo startovní rampy oltář, místo navigátora lásku a místo cílové pásky věčnost.“
Pavel Vydra
Foto: archiv týmu