Petr Fulín: „Jsem pyšný na celý tým!“

Historicky první víkend FIA WTCR na Autodromu Most je minulostí. A český závodník Petr Fulín zanechá v jeho kronice velmi výrazný odstavec.  „Pokud závodíte na divokou kartu, máte oproti ostatním zhruba následující podmínky: ,Tady máš šestnáct pneumatik místo čtyřiadvaceti, tady máš ještě závaží, užij si atmosféru a moc se nám tam nepleť,“ vypočítává Petr Fulín startovní podmínky při separátním závodě mezi světovou elitou.

Když k tomu připočteme téměř nulové zkušenosti s pneumatikami, které si ostatní týmy osahávají už dva
roky, zdá se, že by mělo opravdu jít spíš o to užít si přítomnost mezi nejlepšími závodníky světa a alespoň
doufat, že se podaří v rámci možností co nejlepší výsledek. A to byl taky před víkendem Petrův cíl: „Naše
ambice jsou prosté. V neděli večer chci odjíždět z Mostu s pocitem, že jsme pro výsledek udělali maximum.
Jedna výhoda ale na straně českého závodníka přeci jen byla. A to tisíce nakroužených kol v mosteckých
zatáčkách oproti ostatním v poli. A znalost každého koutu trati se projevila hned v prvním volném tréninku.
Petr byl druhým nejrychlejším závodníkem, a to jen sedm tisícin za prvním Mikelem Azconou, který je
vážným aspirantem na titul.

V první fázi tříkolové kvalifikace pak Petr zajel osmý čas (ztráta pouhých 172 tisícin na prvního), který ho
posunul do kvalifikace druhé. Tam měří své síly dvanáct nejlepších. Na jejím konci svítilo jméno Petr Fulín na
desátém místě se ztrátou necelých šesti desetin na prvního. A to v matematice předpisů FIA WTCR znamená
start z pole position do prvního závodu. „Co víc si přát, je až neuvěřitelné, jak jsme byli konkurenceschopní,
zejména v první části kvalifikace, kde to bylo všechno ve dvou desetinách. K tomu máme v autě desetikilové
závaží a já jsem rok nezávodil, takže mi to přijde až z říše snů. Vzhledem k menšímu počtu pneumatik na celý
víkend jsme si nemohli ve druhé kvalifikaci dovolit dva výjezdy. Vsadili jsme to všechno na jedno kolo a to se
vyplatilo. Člověk si řekne desáté místo, ale je třeba se podívat, kdo je za námi. Tarquini, Monteiro (oba ex F1
piloti), Rob Huff (legenda WTCC a WTCR),“ hodnotil Petr své pocity bezprostředně po vystoupení z auta.
Zvenčí krásný pohled na CUPRA Leon Competición s číslem 222 v první řadě na startu nejprestižnějšího
závodu cestovních vozů. Uvnitř týmu ale nastalo drama kvůli zjištění závady na spojce. Mechanici se proto
měli i na roštu co otáčet. Problém se nakonec podařilo vyřešit a Petr mohl odstartovat do závodu.

Start se mu sice nepovedl podle představ, i tak se ale řítil do první zatáčky na druhém místě. Jenže FIA WTCR je
závodění tvrdé a první šikana v Mostě zatraceně úzká. A když si každý jeden z dvaceti nažhavených vlčáků na
nezahřátých pneumatikách hledá optimální místo k jejímu co nejlepšímu projetí, nemůže se to obejít bez
ran. Bodyčeky se to tedy hned po startu jen hemžilo. Bohužel v centru dění se ne svou vinou ocitl Petr, který
schytal nejzásadnější rány a závod pro něj skončil v kačírku první zatáčky. „Co k tomu říct. Byla to příležitost a neobjeli jsme ani jedno kolo, takže jsem hodně zklamaný. Pokud se nám náhodou auto podaří opravit, což nevypadá, pojedeme z posledního místa,“ povídal Petr cestou zpět do týmového stanu. „A k tomu incidentu. Po špatném startu jsem si na vnitřku hlídal druhé místo. Pak přišla rána a já byl v podstatě pasažér. Mrzí mě přístup těch kluků, kteří jedou za fabriku a nemusí brát ohled na peníze a zkazili nám to. Samozřejmě, jsou to závody, ale my další víkend nemáme, takže je to škoda,“ neskrýval Petr rozčarování jen pár minut po inkriminovaném incidentu, který mu předčasně ukončil závod plný nadějí.

Místo alespoň decentních oslav a klasických úprav na autě mezi závody tedy mechaniky čekal extrémně
náročný úkol. Zkontrolovat celé auto a pokusit se ho dát alespoň v rámci možností dohromady pro druhý
závod. To se díky obrovskému nasazení podařilo, takže Petr na jeho startu nechyběl – i když auto samozřejmě
nebylo ve stoprocentní kondici, protože schytalo dost ran a časové okno mezi oběma závody dovolilo opravit
jen to nejnutnější.

Ani start druhého závodu se neobešel bez strkanic v první šikaně, kde skončil mostecký víkend hned pro tři
závodníky. Petr, který si zkušeně počkal, jak se dění na prvních brzdách vyvrbí, mezi nimi naštěstí tentokrát
chyběl. Na trať vyjel safety car a protože úklid retardéru zabral dost času, byl závod nakonec přerušen. Hned
po restartu Petr využil další strkanice dvou soupeřů před sebou zase v první zatáčce, polepšil si o dvě místa a
během jednoho kola stáhnul před sebou jedoucího bývalého závodníka Formule 1 Tiaga Monteira. Toho
nakonec předjel o kolo dál na brzdách do šikany. Náskok dalších už byl moc velký a ikdyž ho Petr po troškách
stahoval, jedenácté místo se nakonec ukázalo být pro druhý závod maximem.

Jsem obrovsky pyšný na celý tým, protože jsme byli konkurenceschopní v té nejelitnější možné společnosti a
vůbec jsme nekulhali za továrními týmy s nesrovnatelnými rozpočty a možnostmi. Ve druhém závodě jsme si
potvrdili, že jsme schopni jet v podstatě stejné tempo jako téměř celé pole, a to navzdory všem hendikepům,
které plynou ze startu na divokou kartu a mého ročního nezávodění. Na skromné české podmínky, kdy si
banda deseti lidí řekne, vezměte si volno, pojedeme závodit tu nejvyšší soutěž, tak si myslím, že i
kdybychom byli poslední a ztráceli sedm desetin, tak i tak by to bylo super. Nám se ale podařilo mnohem,
mnohem víc. Naší rychlosti si všimli i zástupci ostatních týmů a chodili nám gratulovat, což byl taky skvělý
pocit. Navíc to, co kluci předvedli při opravě auta mezi prvním a druhým závodem, bylo neuvěřitelné.
Odvedli opravdu skvělou práci, za kterou bych jim chtěl moc poděkovat. Zároveň znovu děkuji všem
partnerům a kamarádům za podporu, kdy jsme navíc všechno domluvili opravdu během jednoho týdne. Bez
nich bychom si tento parádní víkend vůbec nemohli dovolit,“ uzavírá Petr Fulín své vyprávění bezprostředně
po jednom z asi nejintenzivnějších závodních víkendů své kariéry.

Sdílet