Státní svátek Den osvobození, který připadá na 8. května, je letos o to významnější, že si připomínáme 80. výročí. Vzpomeňme při této příležitosti členy Autoklubu, jména spojená s motorismem a motorsportem, jejichž životy předčasně skončily rukou gestapáckých katů, nebo se stali obětmi Květnového povstání. Čest jejich památce!
Evžen Syrovátka
Na snímku vlevo, odborový přednosta ministerstva veřejných prací, narodil se v roce 1883. Byl čelným funkcionářem Autoklubu Republiky Československé a měl nemalé zásluhy za rozvoj civilního letectví. Za svoji a práci a přínos byl oceněn mnohými řády. Za heydrichiády byl zatčen a hned 4. června 1942 popraven na střelnici v Praze Kobylisích.
Václav König
Na snímku vpravo, novinář, rada zpravodajské služby České tiskové kanceláře, narodil se v roce 1897. Od roku 1923 byl redaktorem Lidových novin, vedl automobilistickou a leteckou rubriku. Ve 30. letech se stal spolupracovníkem Českého slova, motoristického týdeníku ČAS (od 1932) a nakonec redaktorem a radou tiskového oddělení ČTK. Jeho koníčkem byl sport a automobilismus. Roku 1935 podnikl s automobilovým závodníkem Bohumilem Turkem cestu aerovkou na Kavkaz. a protektorátu Václav König jako pracovník tiskového dozoru ČTK vykonával cenzurní práci a současně fungoval jako člen novinářské odbojové skupiny při Politickém ústředí a při Ústředním vedení odboje domácího. Zajišťoval rovněž spojení mezi různými ilegálními odbojovými skupinami a přispíval svými články do ilegálního časopisu Český kurýr. V prosinci 1941 byl zatčen gestapem a o tři roky později popraven ve věznici v Mnichově.
Otakar Kovařík
Na snímku vlevo, ředitel Průmyslového ústavu Obchodní a živnostenské komory v Praze, narodil se v roce 1885. Byl jedním z nejhorlivějších bojovníků za práva motoristů v období první republiky. Byl znamenitým stylistou článků, skvělým technikem a znalcem sportu. Byl umučen ve vězení na Pankráci.
Jaroslav Fabinger
Na snímku uprostřed, šéf náboru ČZ ve Strakonicích, narodil se v roce 1899. Vzděláním strojní inženýr, byl význačným uměleckým fotografem první poloviny 20. století. Napsal několik odborných publikací i populárně naučných knih, ve kterých přibližoval způsoby a techniku umělecké, portrétní i krajinářské fotografie. Přispíval do časopisů Fotografie a Fotografický obzor vycházejících za první republiky. Organizoval start Velké motocyklové soutěže ve Strakonicích. Byl popraven ihned po zatčení za heydrichiády 5. června 1942 v Lubech u Klatov.
František Hladěna
Na snímku vpravo, motocyklový závodník, zástupce automobilky Škoda v Pardubicích, narodil se v roce 1903. Byl nejznámějším východočeským sportovcem, podílel se na založení legendárního plochodrážního závodu Zlatá přilba města Pardubic. Před koncem roku 1941 se stal společně se svou ženou spolupracovníkem výsadku Silver A. Jeho prvním počinem byl převoz vysílačky, výzbroje a dalšího materiálu z Poděbradska, kde parašutisté z Anglie přistáli, na Pardubicko. Členy výsadku Alfréda Bartoše, Josefa Valčíka a Jiřího Potůčka na nějaký čas ubytovali v zahradním altánu za autodílnou. Hladěnovi byli zatčeni 20. června 1942 ráno, převezeni na pardubickou úřadovnu gestapa a krutě vyslýcháni. František zahynul ještě během výslechu. Jeho tělo bylo nalezeno spoutané pod oknem úřadovny se zlomeninami spodiny lebeční a páteře a není úplně zřejmé, zda vyskočil sám (jak uvedlo gestapo), nebo byl vyhozen. Jeho žena Taťána byla zastřelena v pardubické donucovací vazbě 2. července 1942.
Oběti Květnového povstání 1945
Evžen Cihlář
Na snímku vlevo, motocyklový závodník. Účastnil se úspěšně mnoha soutěží a závodů, rostl v něm velký mistr. Ve svých 28 letech se aktivně zapojil do bojů Pražského povstání a byl těžce zraněn esesáckými odstřelovači na Kavčích horách. Brzy poté, co byl vyznamenán revoluční medailí, svému zranění podlehl.
Josef Lukeš
Na snímku uprostřed, zaměstnanec továrny Walter, plochodrážní závodník, před válkou tovární jezdec Jawy. Od roku 1933 se účastnil mezinárodních závodů. Od rána 5. května 1945 rozvážel zprávy, zbraně, bojoval o budovu rozhlasu. Na barikádě u Vršovického nádraží pak obsluhoval těžký kulomet. Ještě večer přemístil kulomet na lepší stanoviště s výhledem na německá kasárna. Zahájil palbu a jedna z odvetných střel ho smrtelně zasáhla. Bylo mu 32 let.
Ferdinand Hroch
Na snímku vpravo, majitel opravny automobilů a motocyklů v Zábřehu na Moravě, talentovaný motocyklový závodník. Jezdil silniční závody a od roku 1934 se specializoval zejména na plochou dráhu. Po okupaci se zapojil do protifašistického odboje. Vozil do lesa partyzánům jídlo a získával pro ně zbraně a munici. Stal se jednou z posledních obětí války, padl za revolučních bojů 7. května 1945, den před osvobozením Zábřehu, když přes město ustupovala německá armáda. Bylo mu 31 let.