Projekt Autoklubu České republiky Fair-play motorsport, který se věnuje osvětě v oblasti fair-play v dětských a juniorských kategoriích kontaktních disciplín, absolvuje v letošním roce svou šestou sezónu. V rámci projektu bylo každoročně vydáno několik rozhovorů se známými jezdci automobilového i motocyklového sportu na téma fair-play a nejinak tomu je i v roce 2022. Prvním motokrosařem, kterého jsme v letošním roce vyzpovídali je Julius Mikula.
Talentovaný český jezdec má za sebou řadu velmi dobrých výsledků, v poslední době jsme ho zaznamenali především jako českého zástupce při letošním Motokrosu národů v USA. S projektem Fair-play motorsport se Julek nepotkal poprvé, diplom za fair play od Autoklubu ČR získal již v sezóně 2017. Dnes šestnáctiletého závodníka jsme se zeptali, co pro něj vlastně znamená fair-play, nebo co mu na současném chování jezdců opravdu vadí.
Ahoj Julo, jak dlouho se věnuješ motokrosu?
„Svou první motorku jsem dostal ve třech letech, ale na start jsem se postavil poprvé v šesti letech.“
Jak hodnotíš úroveň fair-play v českém motokrosu?
„Myslím, že v českém motokrosu je úroveň fair play celkem slušná. Jen nemám rád, když někdo někoho za zády pomlouvá, to také není moc fair play.“
Vedl Tě někdo k fair play?
„K fair play mě vedli především rodiče a v mých začátcích to byl Petr Masařík.“
Co pro Tebe vlastně znamená fair play?
„Chovat se na trati i mimo ni tak, abych se za sebe nemusel stydět. Svoje místo si chci vybojovat poctivě.“
Změnilo se u tebe vnímání fair play od doby tvých úplných začátků v motokrosu?
„Vždycky mi šlo o to, abych svou jízdou nezpůsobil někomu zbytečné zranění nebo škodu, a to stále platí. Co mi ale opravdu vadí a vnímám stále více je nerespektování vlajek.“
Jaká je podle tvého názoru nejčastější příčina toho, že lidé v motokrosu jednají v rozporu se zásadami fair play?
„Rozhodně si nemyslím, že se to děje nějak často, ale když už se to stane, dělá to člověk nejspíš pro nějaký svůj prospěch. Motokros je hodně kontaktní sport a ke střetům a zranění zde dochází celkem často, ale to neznamená, že někdo nejednal fair play. Většinou se nejedná o úmysl, ale spíš o nešťastnou náhodu nebo nezvládnutí situace.“
Pravidelně startuješ v zahraničí, je tam jiná úroveň fair play než u nás?
„Myslím, že v zahraničí je úroveň fair play na stejné úrovni jako v českém motokrosu. Jen na mezinárodní scéně je motokros tvrdší a rychlejší, což je způsobeno větší konkurencí a vyrovnaností jezdců.“
Utkvěl Ti za tvou kariéru v hlavně nějaký fair play čin, který by mohl inspirovat ostatní?
„Žádný velký fair play čin mi v hlavě neutkvěl, ale celkem často si s ostatními jezdci vzájemně pomáháme různými opravami nebo půjčením nějakého dílu, a to se třeba ani osobně neznáme. A to se mi v tomto sportu moc líbí.“
Máš v motokrosu nějaký vzor, kterého si vážíš pro jeho fair play chování?
„Je to každý, kdo dokáže pomoci. Jeden vzor nemám.“
Co bys poradil z hlediska fair play dětem, které začínají s motorsportem a jejich rodičům?
„Rozhodně bych začal tím, aby rodiče naučili své malé závodníky význam vlajek na trati a nutnost jejich dodržování. U malých dětí nepředpokládám neférové jednání. Podle mě je důležité, aby se děti naučily respektovat svého soupeře a pokud možno si byly dobrými kamarády.“