BŘEZEN 1904 A 1929: ZROD ČKA A KLUBOVÝ DŮM

Březnové historické okénko je spojeno hned s dvěma významnými milníky, které si Autoklub ČR v letošním roce připomíná. V roce 1904 byl založen Český klub automobilistů (ČKA). Při příležitosti 15. výročí činnosti byl v roce slavnostně otevřen klubový dům v tehdejší Lützowově, dnes Opletalově ulici v Praze.

Od podzimu 1903 probíhaly přípravy klubu automobilistů. Ustavující valná hromada zasedla necelý měsíc po založení partnerského Českého klubu motocyklistů (ČKM). Konala se 20. března 1904 na stejném místě, v malém sále na Žofíně. Prvním předsedou ČKA byl zvolen Josef Rosenberg. Mezi oběma kluby panovala od počátku úzká spolupráce. Svědčí o ní fakt, že prvním místopředsedou ČKA byl zvolen Emil Miřička, předseda partnerského ČKM.

Také při příležitosti ustavení klubu automobilistů se konala výstava, tentokrát již byla oproti únorové ve větších prostorách a trvala tři dny. Mezi exponáty 13 vystavovatelů nechyběly už ani automobily, byť jich bylo poskrovnu. Exponáty tvořily dvě šasi a pouze dva vozy. A ty už byly ve vlastnictví pánů Rosenberga a Formánka, kteří každé ráno s auty přijeli na výstavu a dovolili návštěvníkům si je prohlédnout. Ovšem již příští rok se výstava automobilů, motocyklů a kol uskutečnila v  Průmyslovém paláci, střední dvorana byla zaplněna do posledního místa. Obrovský rozmach zaznamenal také počet vystavovatelů, kteří představili desítky aut a motocyklů. Objevily se také v hojném počtu stroje německých a francouzských výrobců. Mezinárodní pražské autosalony pořádaly ve spolupráci oba kluby. Po šestileté plodné práci se spojily v jeden klub, který nesl název Český klub automobilistů. V roce 1919 byla valnou hromadou rozhodnuta změna názvu na Československý klub automobilistů, v roce 1920 se za účasti patrona klubu, prezidenta T. G. Masaryka, konal první poválečný autosalon, jako jediný ve střední Evropě. V březnu 1922 byla svolána mimořádná valná hromada, jediným projednávaným bodem je změna názvu na Autoklub Republiky Československé.

V souvislosti s rozvojem činnosti klubu vyvstala potřeba vlastního sídla. Dlouholeté snahy se naplnily, 19. prosince 1924 byl po bedlivém prozkoumání a dobrozdání znalců zakoupen objekt v tehdejší Lützowově ulici č. 1337. V květnu 1925 sekretariát Autoklubu s celým úředním aparátem přesídlil do druhého poschodí svého sídla. Prvotní projekt adaptace a přístavby původně dvoupatrového klasicistního domu vypracoval stavitel Rudolf Utěšil, přední člen Autoklubu. Osobní intervencí předsedy Autoklubu Emila Miřičky byl projekt v září 1926 předán jednomu z hlavních představitelů české moderní architektury Pavlu Janákovi, tehdy profesoru Uměleckoprůmyslové školy v Praze. Oproti Utěšilovým záměrům dům navýšil o další podlaží a podkroví. K dalšímu rozšíření došlo při provádění stavby, během níž bylo přízemní zdivo zakomponováno do nové budovy ve slohu moderního purismu. Stavební práce byly zahájeny již v prosinci 1926 bouráním zdí v zadním traktu starého domu. Dohled konal stavební výbor ve složení zástupců vedení Autoklubu a Janákovy kanceláře. Od března 1927 do prosince 1928 se uskutečnilo 90 (!) jednání stavebního výboru, nejprve se scházel jednou, později dokonce dvakrát týdně. Výběr dodavatelů, byť byl veden v zájmu co nejvýhodnějších nabídek, probíhal v duchu Autoklubem a Janákem společné vlastenecké podpory tuzemských podnikatelů.

Slavnostní otevření klubového domu Autoklubu se uskutečnilo v pondělí 25. března 1929. Hlavním hostem v zaplněném Smetanově sále byl vedle tří dalších členů vlády ministr zahraničí Edvard Beneš. Mezi účastníky byly další významné osobnosti, primátor hlavního města Baxa, kancléř prezidentské kanceláře Šámal, guvernér Národní banky Pospíšil. Pozvání přijali zástupci vyslanectví Anglie, USA, Rakouska, Španělska, Německa, Polska a dalších zemí. Nechyběli také představitelé armády, vysokých škol, průmyslu, bankovnictví, státní správy, sportovních organizací a v hojném počtu také členové klubu.

Otakar Kukula

Historie Autoklubu je spojena s celou řadou osobností. Otakar Kukula (2. 2. 1867 – 11. 7. 1925), byl od března 1914 prezidentem Českého, od roku 1919 Československého klubu automobilistů, v roce 1922 stál u přerodu v Autoklub RČS. Kukula byl významnou společenskou autoritou mladé republiky, v roce 1924 se stal rektorem Univerzity Karlovy. Autoklub těžce zasáhlo jeho náhlé úmrtí.

 

Prezident Autoklubu ČR Jan Šťovíček položil v předvečer oslav výročí pamětní kytici na hrob Emila Miřičky, prvního předsedy Českého klubu automobilistů, dlouholetého funkcionáře, jenž se zasloužil i o stavbu klubového domu, a Otakary Kukuly, který stál v čele klubu v letech 1914-1924.

 

Premium WordPress Themes Download
Download Nulled WordPress Themes
Download WordPress Themes Free
Premium WordPress Themes Download
udemy free download
download karbonn firmware
Download WordPress Themes Free

Sdílet