Adam Lacko zakončil domácí víkend mistrovství Evropy tahačů na okruzích FIA ETRC přesně tak, jak si přál. Přes řadu technických problémů vybojoval v posledním závodě v Mostě třetí místo a před nadšenými českými fanoušky se postavil na stupně vítězů.
„Mise splněna. Adam i celý tým se během víkendu museli vypořádat s řadou problémů a o to větší cenu pro nás tohle pódium má. Kluci na autě pracovali prakticky nepřetržitě a Adam na trati bojoval o každý metr. Moc jsme chtěli českým fanouškům udělat radost a jsem rád, že se nám to nakonec podařilo. Jejich podpora byla celý víkend fantastická,“ říká Jan Kalivoda, šéf komunikace Buggyra ZM Racing.
Sám Lacko mohl po posledním závodě konečně žertovat. „Za mě velká spokojenost, jsem rád, že to dopadlo. Trošku jsem napínal domácí publikum, nechtěl jsem jim to dát hned v sobotu. Byla to taktika,“ smál se. „Samozřejmě jsme to chtěli až v neděli ve druhém závodě, aby všichni vydrželi a počkali si na ten krásný pohár. Sice trojka, ale za mě velká spokojenost. Na domácí půdě jsem happy.“
Cesta k pódiu přitom jednoduchá rozhodně nebyla. Most byl pro šampiona FIA ETRC z roku 2017 teprve druhým letošním startem v evropském seriálu po červencovém návratu na Nürburgringu. A právě po německém závodě tým řešil, zda má za současné situace vůbec smysl v programu pokračovat. „Když jsme po Nürburgringu přemýšleli, co dál, uvažovali jsme dokonce i o tom, že se na to vykašleme. Nakonec jsme si ale řekli ne, musíme zabojovat a něco s tím udělat,“ přiznal Lacko. „V Mostě jsme každou jízdu něco zkoušeli a pořád měnili. Posouvali jsme se krůček po krůčku, pak nás to zase shodilo zpátky.“
Technika totiž českému jezdci připravovala jednu komplikaci za druhou. Vůz, s nímž Buggyra v Mostě nastoupila, navíc nepatřil k nejnovějším konstrukcím a tým musel během víkendu opakovaně řešit závady. „Chtěli jsme jet s naší Buggyrou, ale to nakonec nedopadlo. Šli jsme tedy do toho se starším autem a ono nám to pěkně vracelo. Pořád se něco kazilo, kluci to stále opravovali a dávali dohromady. Já jsem se to zase snažil rozbít na trati, protože jsem bojoval,“ usmíval se Lacko.
V sobotu dokončil první závod na sedmém místě. Díky obrácenému pořadí nejlepších jezdců startoval do druhé jízdy z první řady a po tvrdých soubojích, během nichž se stále více potýkal i s chováním vozu, obsadil pátou příčku. Ještě dramatičtější byla neděle. V kvalifikaci Lackovi během rychlého kola zhasl motor a český jezdec se musel do prvního závodu postavit až z jedenácté pozice. Navíc při zaváděcím kole před startem praskl tlumič. „Měřák se moc nepovedl, protože mi v rychlém kole auto chcíplo. Pak zase nastartovalo, ale už se mi nepodařilo zajet čas. Z jedenáctého místa jsem si ani sám moc nevěřil, že by se mi podařilo dostat aspoň na osmičku. Nakonec z toho bylo sedmé místo, ale vůbec nevím, jak,“ popsal Lacko.
Právě sedmé místo však znamenalo start z první řady v posledním závodě víkendu. A v něm přišla kýžená odměna. Po startu Lacko bojoval v úvodních zatáčkách se Steffi Halmovou o vedení a následně se dlouho držel na druhém místě. Bezprostředně za ním číhal Sascha Lenz a český jezdec musel opakovaně tvrdě bránit pozici. Do souboje se postupně dotáhl také suverén evropského šampionátu Norbert Kiss, jenž se nakonec dostal před Lacka. Ten už třetí místo nepustil a v cíli ho přivítaly mohutné ovace z tribun.
„Nebylo to jednoduché, musel jsem bojovat do posledních metrů. Sascha nebyl lehký oříšek, snažil se mi to tam opravdu několikrát poslat. Byl tam i nějaký kontakt, ale zuby nehty jsem se bránil a bojoval o udržení pozice,“ řekl Lacko. „Myslel jsem si, že z toho bude dvojka, ale jak jsem viděl Kisse za sebou, říkal jsem si, že je zbytečné se s ním mordovat. Radši jsem se soustředil na to, aby dopadla aspoň ta trojka. A ta dopadla, takže super.“
Závěr víkendu byl odměnou také mechanikům, kteří se s technickými problémy potýkali prakticky od začátku do konce. Ještě před posledním závodem tým řešil problémy s elektronikou a zhasínáním motoru. „Bylo toho strašně moc, ale já i celý tým jsme se s tím poprali. Odměnou nám bylo krásné třetí místo,“ zdůraznil Lacko.
Velkou motivací pro něj byly zaplněné mostecké tribuny: „Když člověk kolem diváků projíždí, slyší, jak hulákají a troubí. Vždycky mě to popohání dopředu. Jsem tady samozřejmě i pro sebe, protože si chci udělat radost závoděním, ale také pro sponzory. Hlavně jsme tu ale kvůli divákům. I proto jsme do toho šli.“