F4 CEZ – Elia Weiss šampionem
Německý závodník Elia Weiss z týmu Jenzer Motorsport se stal letošním šampionem F4 Central European Zone a potvrdil svou roli favorita, které se zhostil už od úvodního podniku sezony na začátku dubna. Vicemistrem se stal jeho týmový kolega, český jezdec Teo Borenstein.
Finále letošní sezony na Hungaroringu bylo pro Weisse v podstatě jen formalitou. Do Maďarska přijížděl s 42bodovým náskokem před Teem Borensteinem a dalších 17 bodů ztrácel další český závodník Max Karhan. Právě mezi touto trojicí z týmu Jenzer Motorsport se mělo při říjnovém finále rozhodnout o tom, kdo se stane šampionem čtvrtého ročníku F4 CEZ.
Pro Karhana byla šance v podstatě už jen matematická a podobně na tom byl i Borenstein. V případě maximálně úspěšného závodního víkendu může sice jezdec získat až 75 bodů, takže Borenstein s Karhanem se rozhodně nevzdávali, nicméně Weiss mohl hrát takzvaně na jistotu a moc dobře věděl, jaké výsledky mu stačí k titulu.
Naplno od začátku
Ovšem očekávání, že se bude Weiss držet vzadu a neriskovat, se nenaplnila. V páteční kvalifikaci zajel nejrychlejší čas před svými týmovými kolegy Borensteinem, Georgiym Zasovem, Markasem Silkunasem a Maxem Karhanem. Nejrychlejším jezdcem, jenž není členem stáje Jenzer Motorsport, se stal Slovinec Aleksandar Bogunovic ze stáje ABA Racing by SG Motors.
Na základě kvalifikace byli jezdci rozděleni do tří skupin, přičemž v nadcházejících třech závodech utvořily startovní pole vždy dvě skupiny. A tak se stalo, že hned v prvním závodě se na startovním roštu sešli rovnou všichni kandidáti na titul – Weiss, Borenstein a Karhan.
Ranní sobotní závod na podzimním Hungaroringu byl pro 23 jezdců snad tou nejnáročnější zkouškou letošní sezony F4 CEZ. Kombinace nízké teploty a lehkého deště udělala ze závodní dráhy téměř až ledovou plochu. Nejpodstatnější pro všechny jezdce bylo zahřát studené pneumatiky.
Italská závodnice Ginevra Panzeri se dokonce rozhodla zariskovat a do závodu za lehkého deště vystartovala na pneumatikách do mokra a v prvních kolech jí přinesly takovou výhodu, že se usadila na čele závodu. Jenže ona výhoda trvala jen krátkou chvíli a poté převzal první místo Elia Weiss a před sebe už nikoho nepustil. Týmový kolega Markas Silkunas na něj sice dorážel, ale nakonec projel cílem druhý se ztrátou 0,580 sekundy. Pro Weisse bylo naprosto klíčové Borensteinovo třetí místo. S tímto výsledkem totiž bylo jasné, že mistrovský titul je v jeho rukách.
Weiss získal hned po prvním závodě 51bodový náskok a tím se rozhodlo. Borenstein byl matematicky mimo hru a Weiss mohl slavit. Karhan prožil smolný závod, kdy se ještě před letmým startem dostal do kontaktu se Simonem Rechenmacherem, a zatímco Němec pokračoval s poškozeným přítlačným křídlem, Karhan musel do boxu s defektem pneumatiky.
Chvíli potrvá, než si to sedne
Elia Weiss se tak po startu z prvního místa a vítězství stal hned po úvodním závodě na Hungaroringu šampionem a ve své spanilé jízdě pokračoval po zbytek víkendu. I další start proměnil ve vítězství a v nedělním finále dojel druhý, čímž zakončil sezonu s 369 body a 10 výhrami.
„Je to skvělý pocit. Myslím, že mi ještě nějakou dobu potrvá, než mi to všechno úplně dojde,“ hodnotil Elia Weiss svůj mistrovský víkend. „Já i celý náš tým máme za sebou úžasnou sezonu. Závod od závodu jsme se zlepšovali, všichni jsme na sobě tvrdě pracovali a navzájem se hnali dopředu.“
„Na tomhle okruhu jsme vlastně všichni závodili poprvé, ale věděl jsem, že bychom znovu mohli být hodně konkurenceschopní. Upřímně bych ale neřekl, že jsem sem přijel úplně v klidu. Možná jsem byl o něco klidnější než při předchozích závodech, ale rozhodně ne úplně. Ve všech třech závodech se nám naštěstí podařilo skvěle odstartovat. Až v posledním závodě jsem po restartu udělal drobnou chybu, která nás nakonec stála vítězství,“ dodal Weiss.
Finále pro Borensteina
Onen finálový závod letošní sezony se nakonec stal kořistí Tea Borensteina, který po letošním přestupu k Jenzer Motorsport prožil fantastickou sezonu a od úvodního víkendu sezony na Red Bull Ringu se zařadil mezi kandidáty na titul. Vítězství na Hungaroringu bylo jeho pátým v roce 2026 a k tomu nasbíral dalších osm druhých míst.
„Myslím, že jsme sezonu zakončili opravdu skvěle,“ komentoval Borenstein svůj víkend na Hungaroringu. „Ačkoli si nemyslím, že to byl ten nejpovedenější a nejšťastnější víkend, rozhodně mohu říct, že jsem dal do souboje o titul všechno. Snažil jsem se především soustředit na věci, které jsem mohl sám ovlivnit, a udělat maximum pro co nejlepší výsledek. Zbytek už jsem nechal na tom, jak se celý víkend vyvine. Doufám, že na tenhle úspěch dokážeme navázat i v budoucnu. Byla to hodně zajímavá sezona, během které jsme zažili spoustu vzestupů i pádů. Celkově to ale byl úžasný rok, který jsem si moc užil se svými týmovými kolegy z Jenzer Motorsport a ostatními jezdci na startovním roštu,“ dodal Borenstein.
Třetí místo v šampionátu obsadil Max Karhan, který prožil smolný víkend a také ve finálovém závodě se dostal do kontaktu s jinými jezdci. Ze tří startů si tak odnesl pouze body za třetí místo. Čtvrté místo v konečném hodnocení šampionátu obsadil David Walther a první pětku uzavřel Simon Rechenmacher.
Elia Weiss se tak stal čtvrtým šampionem v historii F4 CEZ, nicméně nešlo o jediný titul, který byl na Hungaroringu zpečetěn. Ella Häkkinen ze stáje Jenzer Motorsport se stala nejlepší závodnicí v kategorii Women’s trophy, kde porazila druhou Michalinu Sabaj a třetí Mathildu Paatz, s níž o tuto dámskou trofej bojovala po celou sezonu. Paatz však kvůli dalším závodnickým závazkům finálový podnik F4 CEZ vynechala a Hungaroring se tak proměnil v duel Häkkinen-Sabaj.
V klasifikaci nováčků se nejlepším debutantem roku 2026 stal Markas Silkunas z Jenzer Motorsport. Litevský závodník těsně porazil Simona Rechenmachera z Cram Motorsport. Rechenmacher si letos připsal jedno vítězství na Slovakia Ringu. Třetí v hodnocení nováčků skončil Georgiy Zasov, který prožil velmi silný závěr sezony a vyhrál závod v Brně i na Hungaroringu.
V týmovém hodnocení spěl k titulu už od začátku sezony Jenzer Motorsport, jehož jezdci se od samého počátku pohybovali vepředu a posbírali drtivou většinu vítězství. Na druhém místě skončil nováček v poli F4 CEZ – Cram Motorsport.
TCR Eastern Europe – Martin Kadlečík zpečetil úspěšnou sezonu titulem
Martin Kadlečík z týmu Aditis Racing dosáhl v závěrečném podniku TCR Eastern Europe na Hungaroringu mistrovského titulu a stal se nejlepším jezdcem letošní sezony.
Český závodník Martin Kadlečík se na čele průběžného hodnocení jezdců usadil už v květnu na Grobniku a od té doby držel první místo až do samotného závěru na Hungaroringu. Cesta k celkovému vítězství ovšem nebyla snadná a stejně jako v předchozím roce se o vítězství v šampionátu přetahoval s obhájcem titulu Adamem Koutem z týmu Hyundai Janík Motorsport.
Ti dva bojovali o vítězství v celém průběhu sezony a pravidelně se střídali na nejvyšším pódiovém stupínku. Kadlečík zvítězil se svým Audi RS3 v sedmi případech, přičemž Kout triumfoval čtyřikrát.
Důležité vítězství
Na finále na Hungaroringu přijeli oba stejně odhodlaní dotáhnout sezonu do vítězného konce. Kadlečík držel sedmibodový náskok před Koutem, což při maximálním možném zisku 55 bodů za závodní víkend znamenalo jen minimální rozdíl.
Do maďarského finále nejlépe vykročil Adam Kout s Hyundai Elantra, když si v kvalifikaci vyjel pole position právě před Kadlečíkem. Získal tím tři body k dobru, zatímco Kadlečík obdržel body dva, čímž se rozdíl mezi nimi snížil na šest bodů.
Do úvodního sobotního závodu tak Kout vyrážel z pole position a první zatáčkou projel na prvním místě. Nicméně Kadlečík hned v následující druhé zatáčce zaútočil a převzal první místo, které před Koutem ubránil až do cíle. Připsal si i jeden bod za nejrychlejší kolo a před nedělním finále se těšil pohledem na 14bodový náskok před Koutem.
Jízda bez rizika
Kadlečík byl krok od titulu, stačilo jet na jistotu a neriskovat. Naopak jedinou Koutovou šancí bylo vítězství a naděje, že se Kadlečík dostane do potíží. Jenže v Aditis Racing byla strategie jasná – nepouštět se do riskantních soubojů a dojet bezpečně do cíle.
Kout z pátého místa vyrazil okamžitě do čela a záda mu kryl týmový kolega Jiří Zbožínek. Kadlečík kroužil po Hungaroringu na třetím místě a zakrátko překonal Zbožínka, čímž se usadil na druhém místě, které mu bohatě stačilo k mistrovskému titulu v TCR Eastern Europe.
Pozvolna se dokonce dotahoval na lídra Kouta, ale jejich souboj nakonec přerušil safety car, který se na trati objevil po havárii jednoho z vozů z chorvatského šampionátu, jenž obohatil startovní pole na Hungaroringu.
„Konečně se nám to povedlo,“ usmíval se čerstvý šampion Martin Kadlečík. „Po loňské nešťastné situaci v posledním závodě jsme se dočkali revanše a máme obrovskou radost. Druhé místo v posledním závodě nám titul zajistilo. Jel jsem opravdu jen na jistotu, co nejbezpečněji v provozu a kolem všech ostatních. Od půlky závodu jsem dojížděl Adama, ale safety car nakonec náš finální souboj přerušil. Na druhou stranu jsem rád, že se dojelo za safety carem. Byla to ta bezpečnější varianta. Moc děkuji celému týmu, rodině, přítelkyni a fanouškům, kteří mě po celou sezonu podporovali,“ dodal Kadlečík.
Adam Kout tak skončil v šampionátu na druhém místě a třetí pozici získal Jiří Zbožínek. Tato silná jezdecká dvojice zároveň zajistila týmu Hyundai Janík Motorsport pátý týmový titul v TCR Eastern Europe za sebou.
Na čtvrtém místě v hodnocení jezdců skončil chorvatský závodník Žarko Knego s Hyundai Elantra a první pětku uzavřel Petr Čížek s vozem Cupra.
Clio Cup Bohemia – Bartlomiej Mirecki porazil Tomáše Pekaře v boji o titul
Polský závodník Bartlomiej Mirecki se stal letošním šampionem Clio Cup Bohemia a v souboji o titul porazil dlouholetého soupeře Tomáše Pekaře. Mirecki zpečetil titul už při předposledním závodním víkendu v Brně.
Rovných sedm podniků nabídla letošní sezona Clio Cup Bohemia, přičemž do konečného hodnocení se započítávalo jen šest z nich. Systém škrtání výsledkově nejhoršího závodního víkendu zajistil Mireckému titul už v září v Brně, a polský závodník tak při finále na Hungaroringu neusedl za volant svého bílozeleného clia a do Maďarska přijel pouze v roli šéfa svého týmu BM Racing.
Titul s předstihem
Bartlomiej Mirecki letos vyhrál sedm závodů a dlouhodobě držel převahu nad svým českým rivalem. Navzdory tomu, že Pekař před Hungaroringem vyhrál pouze dva závody, stabilní výsledky ho držely v dosahu lídra šampionátu a dávaly šanci na titul. Nakonec se ale rozhodlo už v Brně, kde spolu v prvním závodě bojovali o vítězství a v tom druhém měli vzájemnou havárii.
Mirecki už bodově nemohl být překonán a stal se šampionem ještě před závěrečným podnikem na Hungaroringu. Z toho důvodu tak v Maďarsku ani nestartoval a své clio přenechal Davidu Babrajovi, který v Maďarsku zaznamenal páté a druhé místo.
„Za titulem stojí celá sezona tvrdé práce,“ komentoval Mirecki zisk titulu. „Boj o každý metr, rozhodnutí ve zlomcích sekundy a hodiny strávené prací na autě. Chvíle radosti, nervozita i okamžiky, kdy bylo potřeba zatnout zuby a jít dál.“
„Jsem hrdý na to, čeho jsme společně dokázali dosáhnout. Obrovské díky patří celému BM Racing Teamu, mé rodině a všem, kteří nám drželi palce. Za všechnu práci, důvěru a podporu. I ve chvílích, kdy se nám ne všechno dařilo podle představ. Mistrovský pohár zvednu nad hlavu s obrovským pocitem zadostiučinění,“ dodal šampion roku 2026.
Dominantní Pekař
Výsledky z Hungaroringu tak na mistrovský titul už neměly vliv. Přesto se, jako vždy, jednalo o napínavé závodění napříč celým startovním polem. Tomáš Pekař si vyjel pole position a pozici favorita potvrdil dominantním prvenstvím v sobotním závodě i povedenou stíhací jízdou v neděli, kdy po startu z desátého místa prokličkoval mezi soupeři a znovu vyhrál.
Zejména v prvním závodě nedal nikomu ze svých soupeřů šanci a zvítězil způsobem start-cíl s náskokem téměř pěti sekund před Rafalem Paprotou. V neděli sice projel pod šachovnicovým praporkem až jako druhý v pořadí, nicméně lídr Matic Preša obdržel už během závodu desetisekundovou penalizaci za předčasný start a v cíli se po jejím započtení propadl až na nebodované čtrnácté místo.
Pekař si z Maďarska odvezl maximální možný zisk 55 bodů za dvě vítězství, pole position a dvě nejrychlejší kola. Po odečtení svého nejslabšího podniku, kterým bylo Brno, zakončil sezonu s 231 body. Mirecki jich nasbíral 231,5, a svého českého soupeře tak v celkovém hodnocení porazil o pouhého půl bodu.
Třetí místo v konečném pořadí si zajistil Julian Smiechowski. Polský závodník letos dokázal třikrát zvítězit a po většinu ročníku patřil k nejvýraznějším soupeřům vedoucí dvojice. Čtvrtou příčku v šampionátu obsadil Rafal Paprota se 136 body. Ten se především ve druhé polovině sezony dokázal pravidelně prosazovat mezi nejlepšími a také na Hungaroringu potvrdil svou rychlost sobotním druhým místem. Naopak o pátém místě se rozhodovalo až při závěrečném podniku. Oskar Marszalkowski díky dvěma pódiovým umístěním na Hungaroringu poskočil v celkovém pořadí před Matice Prešu.
(Aleš Sirný)
Petr Frýba